AQUA-FISH Friedrichshafen 2010

Ve dnech 5. – 7. března letošního roku (2010) proběhl v německém městě Friedrichshafen na břehu Bodamského jezera tradiční veletrh akvaristiky a rybolovu.

Letos byl veletrh rozšířen na tři části, kdy k původním dvěma – rybařině a akvaristice – přibyly i lovecké potřeby.Výstavní plochy byly umístěny v gigantických hangárech firmy Zeppelin, které byly a možná ještě jsou využívány k montáži a uskladnění vzducholodí. Ohromná plocha hal, kterou si ani netroufám odhadnout, se na víkend proměnila v adekvátně upravené, modernizované, čisté a vytápěné výstavní prostory.

Naše putování na tento veletrh začalo ve dvě hodiny v pátek ráno, kdy jsem dorazil do Hradce Králové, kde měla výprava rychnovského spolku sraz. Za pár minut po mém příjezdu se také objevil Robert Kosek se Zdeňkem „Kačenou“ Havlem a po několika nekonečných minutách dorazil i Jarda Felgr velitel posádky a řidič dodávkového Mercedesu. Rychle jsme přeložili polystyrénové boxy do dodávky spolu se zásobami jídla, pití a dalšího nezbytného vybavení pro přežití v civilizaci a před půl třetí jsme vyrazili na 700 km dlouhou trať, kterou bychom měli zakončit po osmi hodinách jízdy na severovýchodním břehu Bodamského jezera.

Již cestou k hranici se ze zadních sedadel ozývalo spokojené chrupání, které s přestávkami pokračovalo vlastně celou dobu naší jízdy. Na hranice jsme dorazili ještě za tmy, dotankovali nádrž, lehce se občerstvili a po několika málo minutách opět pokračovali v cestě. Po šesté hodině ranní jsme dorazili do městečka Fishbach, kde bydlí náš kamarád Gűnter, který nás již čekal i s vydatnou snídaní. Po vypití kávy jsme, tentokrát již v pěti, vyrazili na druhou část naší cesty. Mezitím se rozednilo a nás přivítal nádherný slunný jarní den.Cesta po německých dálnicích rychle ubíhala a do Friedrichshafenu jsme dorazili v 10.30 hod.

Po zaplacení vstupného (e 9,-) jsme se společně vydali napříč vstupní halou, tam kde byla vloni výstavní plocha. Zastavili jsme se o uzávěru, abychom zjistili, že výstavní plocha byla posunuta do jiné části. Sice nás na to u vstupu upozornili, bohužel však v němčině, ale asi ne zcela vhodným způsobem, neboť ani Kačena pokynu nerozuměl a to už je co říci.

Po správném nasměrování jsme již jen prošli kolem prvních dvou částí veletrhu, kde byly rybářské a lovecké potřeby a dychtivě vstoupili do třetí, akvaristické části. Hned na začátku byl umístěn stánek Chrise Lukhaupa s velkým množstvím krevetek, raků a různých ryb. Zaujal nás tam nádherně modře zbarvený druh cichlidy, jejíž název nám bohužel unikl. Další kroky nás zavedli k prodejci, v jehož sortimentu převažují L-sumci a začínají se utrácet první drobné. Skupina L-66 je naším prvním úlovkem, následují dvě samice L-183 a stejný počet Ancistrus sp.“Rio Paraguay“. V této chvíli jsme se oddělil od zbytku naší skupiny a šel na druhou stranu výstaviště, kde má burzu místní spolek akvaristů a nechají se zde koupit opravdové lahůdky. Hned zkraje prodával nám z minula známý bodrý chlapík dospělé Hypancistrus zebra. Loni jsme od něj koupili skupinu dospělých Pecoltia L-134. Nejprve jsme si zebry jen prohlíželi, abychom se o dvě hodiny později vrátili a malou skupinku zakoupili.

Při dalším procházení mezi prodejními stoly jsem rychlými pohledy zkoumal obsahy akvárií různých velikostí. Byli zde většinou běžné druhy rybek za dost vysoké ceny, ale i zajímavé odchovy eLkových sumců, a i když nejsou zrovna levní, u nás jsou téměř nedostupní. Mezi velkým množstvím raků jsem objevil i tři mě neznámé raky rodu Procambarus, a to druhy P.vasquezae, P.enoplosternum a P.versutus. První druh dorůstá standardní velikosti tohoto rodu, tzn.10 – 12cm, zato ostatní dva pouze velikosti 5 – 7cm, což vedle jejich atraktivního zbarvení dává velkou šanci, aby se z nich stali oblíbení chovanci jako Cambarellus patzcuarensis. Koupil jsme pouze P.versutus, neboť prodejce může nabídnout obě pohlaví, u P.enoplosternum má bohužel jen samé samce.

S pocitem dobrého nákupu jsem se opět spojil s naší skupinkou a společně se přesunujem k dalšímu prodejci, který nabízel odchovy Hypancistrus L-333 s nádhernou kontrastní kresbou. Günter pro nás jako místní a znalý poměrů vyjednal množstevní slevu a Robert s Kačenou si spokojeně odnesli domů i tyto krasavce.

Zastavili jsme se také u stánku se starší literaturou, kde jsme neuvěřitelně levně koupili dvě knihy, jednu o rejnocích a druhou o rybách rodu Apistogramma.

A co jiného ještě veletrh nabízel? Dá se říci, že téměř vše. Prezentovali se zde přední světoví výrobci krmiv jako Tetra, Sera, JBL a další. Vše se také dalo nakoupit za snížené veletržní ceny, takže nákup, zvláště chovatelských balení, se vyplatil. Také prodejců akvarijní techniky a různých pomůcek bylo mnoho. Rostliny a různě aranžované kořeny se dali koupit hned na několika místech, ovšem v některých případech za ceny, které zrovna nepatřily k nejnižším. Neodolali jsme a zastavili i zde, abychom koupili několik kbelíků vločkového krmení Tetra a tablety pro sumce, které zde vycházejí opravdu levněji.

V prostoru výstaviště se také nacházelo mnoho zařízených nádrží, některé na nepůsobily příliš upraveně, ale našly se i akvária zařízená velmi vkusně. Nechyběla ani ukázka mořských akvárií, kterých zde bylo hned několik. Pro vyznavače studenovodní akvaristiky byl zhruba ve středu výstavní plochy umístěn bazén o průměru alespoň šesti metrů s koi kapry a jesetery, některé kusy dosahovali bezmála jednoho metru. Úplně vzadu za probíhající burzou byla velmi rozsáhlá kolekce ryb druhu Betta splendens, bohužel v čase naší návštěvy probíhalo hodnocení, takže detailní prohlídka vystavených exemplářů nebyla možná.

Kolem 14-té hodiny jsme se již pomalu loučili s tímto vydařeným veletrhem, rychle dofotili, co jsme do té doby ještě nestihli zvěčnit a v 15 hodin jsme plni dojmů opustili areál výstaviště. Cesta do Fishbachu proběhla hladce, takže jsme všichni spokojeně zasedli k večeři, kterou nám připravila manželka kamaráda Gűntera. Na její vynikající knedlíky a pečené kuře budem rádi vzpomínat, včetně Kačeny, jako zásadního opovrhovatele pokrmů z kuřecího masa. Jeho mastná ústa a boule za ušima toho byla důkazem. Večerní posezení s alkoholem bylo milé, leč krátké, neboť jsme postupně v sedě usínali.

Ráno jsme se probudili do zasněženého zimního dne. Po vydatné snídani jsme odjeli do města na nákupy a prohlídku místní akvaristiky. Zde jsme nenalezli nic neobvyklého, snad kromě zajímavě zbarvených mečovek, které jsme také hned koupily. Dopoledne ve městě uteklo jako voda a po skvělém obědě jsme vyrazili na cestu domů.

Cestou jsme se ještě zastavili v elektro velkoobchodu, kde jsme koupili objednaný konduktometr a již definitivně vyrazili směrem k hranici. Ovšem na pohodovou cestu zpět nemohlo být ani pomyšlení, neboť takovou chumelenici jsme dlouho nezažili. Návaly sněhu znemožňovali rychlou jízdu i po německé dálnici, cesta na naší straně hranice byla navíc komplikována množstvím havárií, které nás naštěstí minuly.

Domů jsme dorazili kolem 22. hodiny značně unavení, ale plní krásných dojmů ze skvěle prožitého víkendu.No a příští rok si výlet k Bodamskému jezeru opět zopakujem..

Jiří Němec

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Výstavy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář